Zivot cloveka uci, ze by mel z kazde situace vytezit maximum. Pokud bych mel mit nekdy nejake tetovani, byl by to asi napis "Vedecky pristup" na levem predlokti. Nejen s timto mottem jsem si ted jako clovek bez prace mohl vyzkouset to, o cem se nemluvi, ale spousta lidi si to mysli, zvlast tech kterych se to netyka a to, ze duchodci a nezamestnani nemaji temer zadny volny cas.
Obvykly denni rytmus bezneho produktivniho cloveka spociva v jen nekolika jednoduchych krocich, za ktere je ostatni nenavidi (nechal jsem se unest pro potencialni nadpis ve forme clickbaitu). Rano vstanou, jdou do prace, kdyz maji hotovo, tak se mohou venovat cemukoli, nehlede na fakt, ze v pracovni dobe stihnou vyridit spoustu osobnich zalezitosti.
Nezamestnanost je u cloveka bez prace jeho zamestnanim. Pro mne to misto odpocinku znamena vyplnit mezeri ve vedomostech, ktere jsou relevantnejsi nez kdy driv, ale nikdo nedefinoval, kolik hodin je treba se tomu venovat. Byt nezamestnany bych spis srovnal byt podnikatel. Neni to 8 hodin denne a finito, jste jim 24/7. Proto mi i pripadne zavadejici termin podpora v nezamestnanosti, protoze ony penize dostanete az jako odmenu za to, ze jste mesic nechodili nikam budovat lepsi svet, misto toho, abyste je dostali hned v zacatku podporovane doby a mohli se s pocitem ciste hlavy venovat sebezdokonalovani, pokud mate pocit, ze je toho jeste vubec potreba.
A cim si jeden muze byt vazne jisty, ze jakmile se dostanete do podobneho spolecenskeho statusu, tak vas cas a vasi dostupnost okoli zacne zvesela ignorovat. Kolikrat se mi stalo, ze mi bylo oznameno, at prijedu na domluveny obed jinam, nez bezne chodivame, protoze preci mne nic nesvazuje, ale v praci maji pauzu jen hodinu. A myslet si, ze v den pohovoru toho clovek taky hodne stihne, neni uplne vec zalozena na realnych predstavach. A to mam timemanagement relativne zmaknuty.
Je holt treba si to zazit. Ja si trochu sypu popel na hlavu a ubiram z jizlivosti, kdykoli si vzpomenu, jak mi prarodice vypraveli o jejich dnech a koncili to slovy "..a pak uz je konec odpoledne a den je skoro pryc." A do toho to jsou lide, kteri narozdil odemne nemohou dospat!
Obvykly denni rytmus bezneho produktivniho cloveka spociva v jen nekolika jednoduchych krocich, za ktere je ostatni nenavidi (nechal jsem se unest pro potencialni nadpis ve forme clickbaitu). Rano vstanou, jdou do prace, kdyz maji hotovo, tak se mohou venovat cemukoli, nehlede na fakt, ze v pracovni dobe stihnou vyridit spoustu osobnich zalezitosti.
Nezamestnanost je u cloveka bez prace jeho zamestnanim. Pro mne to misto odpocinku znamena vyplnit mezeri ve vedomostech, ktere jsou relevantnejsi nez kdy driv, ale nikdo nedefinoval, kolik hodin je treba se tomu venovat. Byt nezamestnany bych spis srovnal byt podnikatel. Neni to 8 hodin denne a finito, jste jim 24/7. Proto mi i pripadne zavadejici termin podpora v nezamestnanosti, protoze ony penize dostanete az jako odmenu za to, ze jste mesic nechodili nikam budovat lepsi svet, misto toho, abyste je dostali hned v zacatku podporovane doby a mohli se s pocitem ciste hlavy venovat sebezdokonalovani, pokud mate pocit, ze je toho jeste vubec potreba.
A cim si jeden muze byt vazne jisty, ze jakmile se dostanete do podobneho spolecenskeho statusu, tak vas cas a vasi dostupnost okoli zacne zvesela ignorovat. Kolikrat se mi stalo, ze mi bylo oznameno, at prijedu na domluveny obed jinam, nez bezne chodivame, protoze preci mne nic nesvazuje, ale v praci maji pauzu jen hodinu. A myslet si, ze v den pohovoru toho clovek taky hodne stihne, neni uplne vec zalozena na realnych predstavach. A to mam timemanagement relativne zmaknuty.
"Kde jsi ty magore? Uz jsi mel byt dve minuty na pracaku!"
Je holt treba si to zazit. Ja si trochu sypu popel na hlavu a ubiram z jizlivosti, kdykoli si vzpomenu, jak mi prarodice vypraveli o jejich dnech a koncili to slovy "..a pak uz je konec odpoledne a den je skoro pryc." A do toho to jsou lide, kteri narozdil odemne nemohou dospat!
